Lyžování Schladming-Dachstein

Járňáky 2023 byly u nás nejpozději, kdy mohly být, 13.-17. března. Přírodní sníh pořádně nebyl v Alpách letos skoro vůbec. Trnuli jsme, zda si zalyžujeme, u hotelu v Ramsau při příjezdu lilo jako z konve. Na další dny předpovídali větší oteplení, a to se i konalo. Na některých místech bylo i 15 °C. Já jsem poprvé v životě jezdila jen v oteplovákách bez punčocháčí a i tak jsem byla zpocená chvílemi jak myš. Jako o jarňákách 2022 v Zee alm See a Kaprunu jsem měla pod bundou jen tenké triko. Holky aspoň nemrzly. Sníh byl technický a na všech sjezdovkách, takže bomba.

hotel Post se 2 budovami v Ramsau (3,5 km od Schladmingu)

Vybrala jsem hotel Post v Ramsau am Dachstein přes Invii, kde mi zaručili, že holky už budou mít buď normální postel nebo kvalitní přistýlky, na kterých by se dobře vyspal i dospělý. Po zkušenosti z Řecka (Korfu, hotel v Liapades byla jen jakési rozhrkané rozkládací lehátko). Taky jsem potřebovala mít jistotu, že dokáže hotel zajistit bezlepkovou stravu starší dceři, a to se povedlo na jedničku. Super byly i večeře formou švédských stolů, takže si nejen Verča mohla nakombinovat jídlo dle momentální chuti.:-)

Trochu nevýhoda bylo, že nás ubytovali v přilehlé budově, která byla sice kousek, ale někdy ty přechody v dešti nebo po koupání v bazéně v hlavní budově byly horší. Opět jsem si se svou angličtinou moc nezamluvila, bylo potřeba mluvit hlavně německy. Na recepci jsme dostali všichni takové pobytové karty. Nikoho nás nenapadlo se na ně blíže podívat, už máme ponaučení. Daly se totiž využít v tomhle regionu na placené běžkařské tratě. S tím jsme se ještě v Rakousku nesetkali. Jirka to zjistil jeden den, kdy si šel v dešti na chvíli zaběžkovat. Na trati si ho odchytl chlápek a chtěl po něm 18 euro. Kartička z té jedné strany byla stejná jak ty naše z hotelu (Langlauf Erleben Ramsau Dachstein – zažít běžecké lyžování).

Karty hotelu i jako pernamentky na upravované běžkařské tratě

První den lyžování jsme chtěli zkusit přímo na ledovci Dachstein, ale bohužel všechny sjezdovky byly uzavřené. Na vyhlídku lanovka normálně jezdila a běžecké tratě byly také otevřené (za ně se platilo nad rámec výjezdu „velkou bublinou“. Výjezd autem k lanovce je zpoplatněn 20 eury bez ohledu na to, jak dlouhou dobu tam strávíte. Pro nás to tedy znamenalo jen „na otočku“. Ale to tak máme pokaždé, než pořádně zjistíme co a jak, kde nejlíp zaparkovat apod.

Z Dachsteinu jsme tedy zamířili rovnou do Planai – Schladming, kde je nejvíce sjezdovek. Fakt k nezaplacení bylo podzemní parkoviště pod sjezdovkami, kde byly i sedátka na sednutí, nebo dokonce smetáčky na ometení lyží od sněhu. Parkování bylo zdarma. Několikrát dole v Planai zalilo, tak se chystat nebo vyzouvat v suchu, se fakt hodilo. Na sjezdovkách nás déšť naštěstí nepotkal, ale opět se potvrdilo, že počítat s jakoukoliv změnou počasí se vyplatí. Proto jsem do batohu vzala holkám náhradní rukavice, svetry i kukly. Zažili jsme sněžení, ledové mrholení, silný nárazový vichr i teploty okolo -7 °C ráno a okolo 15 °C odpoledne.

Dalo by se říct, že sjezdovky byly poloprázdné a na lanovky jsme nikdy nestáli ve frontě. Sjezdovky byly každý den dobře upravené. Jezdili jsme na vyšších sjezdovkách a nesjížděli úplně až dolů do Planai, protože tam bylo ještě tepleji a sníh byl dost těžký a rozježděný. Po zkušenosti ze Zee alm See jsme na konci dne sjížděli raději „bublinami = kabinkami“ až dolů.

Na své si přijde snad úplně každý.

Byly zde sjezdovky se zvířátky a různými prvky pro děti, tak slalom s časovačem, různé skokánky i boule. Jeden den jsme zkusili popřejíždět na sjezdovky druhého vrcholu Hauser Kaibling (2015 m – online mapa sjezdovek). Ale ty modré propojovací koridory byly dost zdlouhavé a hlavně úzké. Holkám se sice líbily jako vždy, ale pro dobré lyžaře je to ztráta času, který by mohli využít na jiných lepších sjezdovkách.

Středisko Planai je opravdu velké, proto jsme pro různé varianty a přejezdy potřebovali každou chvíli mrknout do mapy. Takže se pak stalo takovým nepsaným pravidlem, že po výstupu ze sedačky se chvíli zůstalo u velké mapy sjezdovek. Poslední den už toho měly holky plný zuby a když už jsem fakt jen ze srandy řekla nahlas: „Počkejte, podíváme se do mapy…“ Verča náležitě zpruzeně zahlásila: „Ježííííši…“ Úplně jsem vyprskla smíchem.:-) Ono se totiž hezky jezdí s čistou hlavou, když trasy nikdo nemusí hlídat, že.

Každopádně mapky i mapy jsou fakt na místě.

mapa sjezdovek 4 vrcholů Schladming – Dachstein

Zatímco v pondělí, úterý a středu moc lidí nebylo, ve čtvrtek se i díky pěknému počasí zaplnilo středisko několikanásobným množstvím lyžařů. Fronty jsme ale zaznamenaly hlavně u slalomu a v přilehlých chatách s restauracemi, u lanovek jsme to pocítili minimálně, tak se dokázaly davy lidí rozptýlit v takovém velkém středisku. U nás bychom stáli ve frontě minimálně půl hodiny… Cena 1 denní pernamentky: dospělý 68 euro, junior 34,5 euro. Je to dost, ale po několika letech špatných zkušeností z českých hor, jsme se rozhodli už jezdit mimo ně.

Terezka: „Mami, ty jseš fakt takovej šašek, to snad ani není možný. Ale není se čemu divit, vy to máte v rodině.“ Umřu. 🙂

poznámka: V roce 2024 bychom zkusili lyžování v Itálii. Už máme vybráno – Tarvisio a Monte Lussari