fbpx
karanténa - koronavirus

Mé zápisky… Koronavirus – jak šel čas.

Koronavirus – jak šel čas. Mé zápisky.

Dlouho jsme si mysleli, že se nás to netýká. Zprávy z Číny jsme sledovali, ale tak nějak nás nechávaly chladnými. Byli jsme krmeni informacemi na uklidnění, že se nejedná o nic závažného. Statistiky mluvili za vše. Ještě v únoru sama sdílím statistiku jednoho lékaře na Facebooku.

Mezitím sleduji situaci v Itálii, kde mám z dob gymnázia a výměnných pobytů fakt hodně přátel, se kterými jsem stále v kontaktu, i po tolika letech. Bydlí přímo v severní Itálii. Miláno – Bergamo – Sondrio – Albino.

Když 19.2.2020 odjíždíme do Rakouska lyžovat, čtu poprvé o Miláně v rouškách. O pár dní později píši do Itálie… Přátelé se nezdají být znepokojeni, i když školy už jsou dávno zavřené. Díky této komunikaci mám vlastně Itálii v přímém přenosu.

Italové nedbají nařízení, jezdí si lyžovat do jiných regionů, navštěvovat své známé mimo své domovy…Stále žijí ve fikci, že je to nafouklá mediální bublina, že jim přece nic nehrozí.

Jak dramatický vývoj to nabralo, se můžete přesvědčit na mých sepsaných datech níže.

V neděli 9.3. je v Itálii vyhlášen přísný zákaz vycházení, protože Italové vůbec nepochopili, proč od 21.2. jsou zavřené školy a proč se má sedět doma! Záběry z nádraží mluví za vše… plno Italů rajzovalo jinam, než sami bydlí… Z těchto záběrů poprvé vnímám slovo PANIKA. Jinak se přiznám, že se mi zvedají vlasy, když někde v komentáři někdo teď napíše… ,,Nešiřte paniku!“ Co to jako je za frázi?!

Je to jen jakýsi výkřik lidí… Nevím, ale podle toho, jak se chovají lidi i u nás, NEPOCHOPILI NASTALOU SITUACI.

Koronavirus, mé zápisky

31.1.2020 – sleduji video z Wu-chanu, prázdné ulice 11 miliónového města (bohužel fake to není)

6.2. – zemřel 34 letý čínský lékař, který v prosinci varoval před Koronavirem. Policie jej obvinila ze šíření paniky. Sám se nakazil Covid-19 a za záhadných okolností je prohlášen za mrtvého. (článek)

6.2. – je pohřešován známý čínský bloger, který přijel ,,pravdivě“ dokumentovat do nemocnic ve Wuchanu. (článek)

12.2.2020 – Itálie hlásí 3 případy Koronaviru, 0 úmrtí

21.2.2020 – Itálie zavírá školy

22.2.2020 – celé Milano v rouškách, rušení akcí

23.2.2020 – Itálie hlásí 76 zjištěných případů

25.2.2020 – šíří se italské srandičky na ,,odlehčení” – situaci stále plno lidí nebere vážně  (osvěta zábavnou formou Consiglii di NONNA sul CORONAVIRUS)

26.2.2020 – Píši přátelům do severní Itálie (Milan, Bergamo, Sondrio a Albino), jeden z rodičů s dětmi doma, druhý v práci. Na situaci nadávají, mají obavy ne z korona, ale o peníze a co bude dál. Sprosté nadávky na vládu. 

5.3.2020 – v ČR v práci podepisuji, že jsem od 15.1.2020 nenavštívila Itálii a nepotkala nikoho, kdo v Itálii byl. 

Opět píši do Itálie, jak se jim daří. Situace se u nich zhoršuje (dle médií). Reakce přátel mě ale šokuje!:-( Stále nadávají na vládu, koronavirus je pro ně ,,jen” zápal plic, kterého není třeba se bát, prý víc lidí umře na chřipku! Štve je, že se na ně celá Evropa dívá přes prsty… Mají k situaci přístup typu: Jdeme ukázat koronaviru, že se nebojíme a jdeme si zalyžovat! S virem zkušenost nemají, ani nikdo z rodiny jej zatím nechytil… Hodnotí situaci z domova a podle svých pocitů. Karanténu nedodržují.

9.3.2020 (neděle) – v Itálii vyhlašují přísnou karanténu pod pokutami, situace se vymyká kontrole.

10.3.2020 sdílím článek britského lékaře, který pracuje v Bergamu. Je to absolutně jiný pohled, fakta a pravda o hrozbě vyplouvají až teď na povrch. Doktoři už dál nemůžou mlčet. Pojem ,,Nevyvolávat paniku” už jaksi ztratil smysl, je totiž už pozdě! Nemocnice praskají ve švech, lékaři jsou totálně vyčerpaní…

11.3.2020 – v ČR se zavírají školy, mateřské školy 16.3.2020

12.3.2020 – v ČR rušení akcí nad 100 lidí, o den později nad 30, pak 10 lidí…

16.3.2020 – v Itálii přísná karanténa, přesto ji plno lidí nedodržuje.

17.3.2020 – uplynulo 12 dnů od toho, co mi italští přátelé psali, že se koronaviru nebojí. Situace se totálně obrací, názory se mění…situace je frustrující, umírá příliš mnoho lidí! Přátelé už sami pociťují hrozbu, chybí roušky všem a všude. Nemocnice už dávno ošetřují jen ty, co mají ,,větší” šanci na přežití.

Úžasná solidarita Vietnamců  u nás…

18.3.2020 – píše mi kamarádka, která situaci těžce podceňovala. Z její zprávy jdou obavy. Radí, ať zůstáváme úplně doma, chodíme ven jen v nejnutnějších případech, nosíme roušky a varujeme hlavně své rodiče nad 60 let!

19.3.2020 – v ČR povinné nošení roušek všude, přesto je plno lidí nebere v potaz a nenosí. Myslím, že nám stále nedochází závažnost situace…včetně toho, že se v karanténě nehodí sdružovat se v parku, u přehrady, na hřištích…

20.3.2020 – Itálie hlásí už přes 40 tisíc nakažených, mrtvých je víc jak 3400 a plně zotavených přes 2900 (12.2.2020 – Itálie hlásí 3 případy Koronaviru, 0 úmrtí)

Šílené záběry vojenských aut, jak odváží hromadně na jiná místa rakve ke kremaci, protože krematoria jsou přeplněná. Tohle prostě nikdo nečekal! (článek)

Co udělat víc za opatření, abychom se poučili z Itálie, Francie, Belgie a dalších zemí, kde čelí dávno tak vysokým lidským tragédiím?   

Dělat to, co oni nedělali! ZŮSTAT DOMA, NIKDE NEJEZDIT PO VÝLETECH, VEN JEN V NEJNUTNĚJŠÍCH PŘÍPADECH.

22.3.2020 – od středy 16.3. jsem na home office. S holkama postupně doháním učení a musím se přiznat, že po 14 dnech toho mám fakt plné brýle. V sobotu totálně odpadám, že mám tak nějak přebráno. Práce – škola – vaření – práce – škola – nádobí… a to ještě nevím, že bude hůř…

23.3.2020 – zprávy z Itálie

24.3.2020 – Švýcarsko

25.3.2020 – mapa Koronaviru

25.3.2020 – zprávy Španělsko

Slavní a koronavirus

11.4.2020 – Koronavirus láme smutné rekordy

9.4. – 13.4.2020 – Nejteplejší Velikonoce, co pamatuji. Teploty se v neděli šplhají až ke 30. Celý týden jsou dny azurové a nádherné. Přísná nařízení stále platí. Pro Velikonoce je zákaz chození hrkačů i koledníků. U sportování není povinná rouška. Uvažuje se o uvolnění opatření, aby se populace ,,promořila“, ale p. Hamáček s touto teorií nesouhlasí, zatím se nic neuvolňuje.

Už je to měsíc, co se s holkama učím při Home office. Musím se přiznat, je to psycho… Dělat víc věcí naráz mi prostě nikdy nešlo, taky podle toho vypadám.:-/ U holek záleží na náladě. Někdy je to ,,pohoda“, někdy to nedáváme ani jedna z nás. I když se paní učitelky snaží a dávají v dobré víře dobrovolné úkoly pro ,,zábavu“, holky to už tak neberou, doma je to nebaví… a já to už beru jako další nutné zlo…další místo, kde kontrolovat úkoly (škola v pyžamu, whatsap, email, messenger…). Naštěstí to tak nevnímám jen já, že je toho prostě hodně a ozývají se i další rodiče.

O Velikonocích potřebuju totálně vypnout od práce, školy, úkolů…

16.4. Kolují vtipy internetem, jaké děti a za jakých okolností budou moci 25.5. do školy

18.4. České nošení a šití roušek dobývá svět

19.4. Animovaná mapa: Jak se šíří koronavirus jednotlivými okresy

20.4. Ve středu 15.4. se mi nějak zablokovala záda a bolest vystřelující do levé nohy a na levou stranu těla je prostě paralyzující. Dva dny se s tím trápím, je to děs… Na rady všech zkušenějších se telefonicky domlouvám k obvodní lékařce (ordinuje jen objednané). Ulevuje mně injekcí a já po hodině cítím, že dokážu levou nohu zvednout, bomba.

Vyhraný ještě nemám, prášky které mi mají utlumit bolest – zánětu sedacího nervu mě unavují tak, že spím i přes den několik hodin. :-/ Je to fakt hodně výživný s tím vším, co už tak mám na sobě. Uvědomuju si, že pořád může být hůř a že si mám vážit zdraví. Najednou všechno nabývá jiných rozměrů. Pořád se ale snažím udržet se školou krok. Nikdy by mě nenapadlo, že budu ze všeho tak zničená. Vždyť by si člověk řekl, že je v pohodlí domova… Jenže ten klid na práci je prostě u mě zásadní a pokud ho nemám, tělo si jede zase to svoje… Nemůže, tak mně to prostě zavaří.

Jen by mě zajímalo, kdybych takhle jako odpadla na dýl a nemohla se s holkama učit, jak by to bylo?

UŽITEČNÉ INFORMACE

Obrázek je myslím pro všechny mámy teď děsivě vystihující…

20.4.2020 –Brazílie je ve válce a tu prohrává, říká expert o boji s koronavirem

21.5. – Koronavirus online

22.5.2020 – Exim tours a Fischer oznamují, že ruší veškeré dovolené na červenec a srpen, tím je jasné letos vysněné Řecko nebude. Nevadí, snad si ho poprvé nadělím příští rok, kdy oslavím 40. narozeniny.

24.5. – Vděční Francouzi si směli užívat pláž mezi provazy a kůly

24.5.2020 – Po 2 měsících doma jsem fakt vyždímaná jak citrón, už se ani nesnažím něco stíhat, dělám jen to nejnutnější. Jako správce sociálních sítí jsem to brala i jako zajímavou zkušenost a psychologický projekt. Frustrace v lidech z toho, že nemůžou pořádně ven a nemůžou dělat to, co chtějí, si svou zlost, vztek a touhu se vybít, vylívali  právě na sítích… U příspěvků, které měly podnítit radost a pozitivní náladu, některým nahráli do urážek a shazování… Asi tuto lidskou vlastnost, zakořeněnou v lidech od pradávna, nikdy nepochopím.:-/

25.5.2020 – Naše holky i část z jejich třídy jde po víc jak 2 měsících do školy. Samy tvrdí, že se těší… Ani se jim nedivím, to jak jsem vypadala a jak mně bylo si za rámeček dlouho nedám. Zajímavé na tom celé bylo, že opět kdo to sám nezažil, nedokázal si ani představit. Ti, co to zažívali se navzájem drželi. Ti, kteří školu, vaření a práci dohromady nemuseli řešit měli opět zlehčující komentáře.

 

1.6.2020 po skoro 3 měsících na home office ,,jedu“ do práce. Netajím se tím, že tajně doufám v to, že mně socializace a jiné prostředí pomohou dostat se zase do nějaké pohody. Začátky jsou i tak krušné, připadám si zase jako na začátku. Na Univerzitu obrany jsem totiž nastoupila v únoru 2020 a od března nastala tzv.jiná situace ala korona…

Nicméně musím říct, že najetí zase do jiného režimu, mě opravdu pomohlo. V kombinaci s cvičením a meditacemi v autobuse jsem se opět proměnila v létajícího motýlka. 🙂

Musíme se letos smířit se zrušením našeho úplně prvního rodinného letu letadlem – Řecko odkládáme na ,,jindy“.

21.6. – Brazílie je na tom hodně špatně

od 1.7. 2020 nemusíme nosit roušky, dlouho to ale nevydrží, za 14 dní jsou u nás povinné zas…

23.7.2020 – V USA se nakazí 2600 lidí za hodinu

23.7.2020 – Nová ohniska v Evropě

24.7.2020 – Přehledně: Evropské země zpřísňují opatření proti koronaviru

Pokračování příště – to be continued…

Šárka Pospíšilová
,,Mám chuť vyprávět své životní příběhy, jak ty veselé, tak i ty nepovedené. Z mých chyb a přešlapů se budete moci poučit a vyvarovat se jich."

Můj příběh si můžete přečíst zde >>

Již jsem dala dohromady i plánovaný eBook o naší svatbě. Díky němu se budete moci na tu svoji i na svatbu někoho jiného lépe připravit. Já už své chyby nevrátím, vám ale ty moje můžou pomoci.

Mé svatební přešlapy zde>>