fbpx

Znát lékárničku a první pomoc

Jsem typ, který když vidí krev, zamrzá…

Dnes bych chtěla napsat o své zkušenosti s otevřenými ránami a dostatečně rychlé pomoci raněnému. Odjakživa prostě moc nedávám krev a otevřené rány u druhých. U sebe to člověk vnímá tak nějak jinak a víc v pohodě. Už jsem mi párkrát stalo, že jsem při pohledu na cizí ránu doslova ZAMRZLA, opařeně zůstala stát jakoby v šoku, bez možnosti se hnout z místa a jednat rychle a pohotově.

K tomu, abych něco změnila, mě ale dostala až situace s dcerou ve školce. Jeden den mi paní učitelka zavolala, ať si přijdu pro Verču, že měla na školkové zahradě úraz a že s ní bude potřeba jet do nemocnice. Už při telefonátu se mi dělalo špatně a krve by se mě nedořezali…

Když jsem si pro ni přišla, měla zavázanou hlavu na čele a byla stále v jakémsi ,,nouzovém“ režimu. Bylo mi řečeno, že spadla a rozsekla si hlavu o taras. Ránu měla ošetřenou mašličkami od naší obvodní lékařky a překrytou gázou. Dle informací byla rána na šití. Nabrali jsme proto Verču do auta a jeli s ní do dětské nemocnice. Jen si pamatuju, jak pan doktor obvaz i s mašličkami sundával a jak sama sestřička zalapala po dechu a rány se lekla. Až po té jsem se na ránu podívala. Jak se Verunka hýbala, tak se jí rána hrozivě šklíbila a otvírala. Na pohled to vypadalo, jako by pod kůží lebka jezdila…:-/

To už jsem ale cítila, jak se někam sunu a druhá sestřička mě chytá a posazuje na židli při slovech pana doktora: ,,Je potřeba se postarat i o maminku…“ 🙁

Pan doktor ale naznal, že šití není nutné a opět ránu jen zamašličkoval s tím, že máme ránu nechat 9 dní v klidu a jen měnit obvaz. To, co následovalo po 9 dnech, nikdy nezapomenu. Byla jsem ale tak opařená, že jsem si tu hrůzu na hlavě ani nevyfotila. Rána se v mašličkách hýbala, proto se horní kůže předsunula a 5 mm čněla nepřirozeně přirostlá ke kůži na druhé straně rány. Tohle teda bylo silný kafe!

Nabrala jsem v ten den obě holky a jela do dětské nemocnice znovu. Tentokrát tam byl jiný doktor, arogantní, protivný a bez empatie… Přesto s letitými zkušenostmi. Jeho oči v sloup mluvily za vše! Zřejmě mladý a hodný soudruh z NDR udělal pořádnou chybu. S chladnými slovy jen prohodil: ,,Máte štěstí, že jste narazila na mě! Je potřeba ránu znovu rozříznout a pořádně sešít. Sestro nachystejte dítě na operační sál a bez maminky.“

To, co následovalo potom, mi zní dodnes v uších. Verča ve 3 letech ječela strachem kdesi sama pod kudlou. Doslova jsem brečela v čekárně… Po tomhle zážitku jsem si řekla, že se musím víc zocelit a být připravena ihned a instinktivně pomoci, když bude potřeba.

Dala jsem si předsevzetí, že každý rok budu chodit na kurz první pomoci. Dost jsem se posunula a své znalosti zautomatizovala. Buďte taky připraveni, nikdy nevíte, kdo bude potřebovat vaši pomoc.

Kamkoliv jedeme, beru s sebou lékárničku. Na pěší i cyklovýlety. Pořídila jsem si pro holky nepálivou dezinfekci Neocide a nové pásky na mašličky. Často se dívám, co vše v lékárničce je, abych to pak ve zmatku nehledala…

Znát obsah lékárničky

Projít si lékárničky se fakt hodí.

Nebudu lhát, krev mě vždycky zaskočí. Už mám ale díky kurzům rychlejší a pohotovější reakce. Jednou z příhod, co mi dala pěkně zabrat, byl i v předvečer 1. září 2018, kdy měla jít Terezka do 1. třídy. Jirka za mnou přišel a držel si ručník na tváři. Se slovy ,,hlavně v klidu“, potřebuju od tebe pomoc.

Nevím, co přesně v tu chvíli dělal… protože tímto způsobem si pivo otvírá dost často, řekla bych i pokaždé. Svým rituálem otvírání piva nožem, si rozřízl tvář až pod oko. Určitě víte, že obličej je hodně prokrvený, tak mu z tváře doslova crčela krev jak z prasete. Dělalo se mi samozřejmě zle, ale už jsem to zvládala mnohem líp jak kdysi s neoprášenými zásadami první pomoci.

Bylo potřeba ránu ,,zamašličkovat.“ Pro tyto případy jsem si pořídila tyto mašličky, co vidíte na 1. obrázku. Tenké proužky, které zastřihnete dle potřeby (Urgostrips). Nevím, jak vy, ale já už si kdysi lámala hlavu, jak bych v tom šoku z cizího zranění ještě stříhala mašle, jak za starých časů.

Další úrazy na sebe nenechaly dlouho čekat, takže je potřeba si vědět rady… Opravdu to nepodceňte. Pokud jste se ještě nikdy nedostali do stresu, kdy volat záchranku a poskytovat 1. pomoc a nevíte, jaké by byly vaše reakce, osvěžte si zásady 1. pomoci.

Projekt Brno zdravé město – programy včetně kurzů první pomoci

ROZMÍSTĚNÍ AED V BRNĚ A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

v Urbancentru bývají kurzy pravidelně ve ,,Dnech zdraví“

Kurzy bývají zdarma

Nainstalujte si aplikaci ZÁCHRANKAdo mobilu, někde na výletě v lese nebo na horách bude k nezaplacení.

Na Marka Dvořáka jsem narazila náhodou na Facebooku, když na mě vyskočil jeho příspěvek o atakách a každodenní příjem mladých lidí na urgentu. Začala jsem ho sledovat, koupila si jeho knížku a znovu opakovat základy první pomoci.

Mé články o atakách:

Panická ataka jako blesk z čistého nebe (návody, vysvětlení, pomoc)
Panická ataka, úzkost a syndrom vyhoření (1. článek)

 

https://www.instagram.com/dvorak155/

kryjemevamzada.cz

Šárka Pospíšilová
,,Mám chuť vyprávět své životní příběhy, jak ty veselé, tak i ty nepovedené. Z mých chyb a přešlapů se budete moci poučit a vyvarovat se jich." Můj příběh si můžete přečíst zde >> Již jsem dala dohromady i plánovaný eBook o naší svatbě. Díky němu se budete moci na tu svoji i na svatbu někoho jiného lépe připravit. Já už své chyby nevrátím, vám ale ty moje můžou pomoci. Mé svatební přešlapy zde>>