Pozitivní vizualizace a afirmace na příkladech

Účinné techniky proti stresu vás znovu vrátí do života. Bez pochyby k nim patří právě pozitivní vizualizace a afirmace. Ale POZOR, nejedná se o přehnaný optimismus.

Není to žádná vymyšlená fráze. Stalo se vám někdy, když jste mysleli negativně, sýčkovali, že to špatně dopadne, že se to nakonec takhle přesně stalo? A ano, mně nespočetkrát! Po tom mém kolapsu, vyhoření, kdy jsem se plácala v depresích na úplném dně (celý příběh), kdy mně ale léky díky bohu pomohly se stabilizovat a začít na sobě pořádně makat, jsem se rozhodla, že svou 2. životní šanci už nikdy nepromarním. Myslete na to, že ze dna vede jen jedna cesta, a to nahoru. Bude to sakra bolet, ale věřte, když nepolevíte, dokážete všechno.

Kam upíráte svou pozornost, tam to roste.

Na začátku jsem nedokázala vůbec aplikovat rady v knihách, které jsem si k vyhoření, depresím, úzkostem a všem těm chuťovkám přečetla. Postupem času jsem si ale přišla na svůj systém, co mi dělá dobře, co mě dokáže uklidnit, co mi zafunguje, když je mi nejhůř.

Stále si připomínám, jak jsem vypadala v roce 2020. Vyhaslý výraz bez života. To mě stále pohání nepřestat s prací na sobě.

Na příkladech vám ukážu, jak s nimi pracuji. Bude to mnohdy vtipnou formou, protože i smích a zesměšnění těch sabotérských myšlenek našeho vnitřního kritika taky bezvadně zabírá.

PŘÍKLAD 1.: Měla jsem problém se v klidu dívat na televizi.
Měla u toho výčitky, že zahálím a nic nedělám. Často mi u ní i naběhla ataka z těch negativních myšlenek, co mi rychlostí světla prolétávaly hlavou. Nějaký čas mi trvalo je vůbec zachytit a identifikovat, nechápala jsem princip spouštění tak silných atak, když relaxuji a sedím v klidu a bezpečí domova. Postupně jsem se ale všímavostí dopracovala až k jejich rozklíčování.

Na základě knížky od Bernhardta, kterou doporučuji ve všech svých článcích k úzkostem, jsem si začala vytvářet pozitivní vizualizace a do detailu si je představovala pomocí všech 5 smyslů.

Jak na relax u televize jsem si vždy před spaním přehrávala tuto situaci.

Přepisovala jsem negativní myšlenky pozitivními. Myslela na to, že když chodím do práce, starám se o děti a dům, mám právo taky někdy vypnout a dát si takový čas za odměnu. „Je to dárek za to, jak pořád makáš a ty makáš…“

Udělala jsem si z toho rituál, doslova. 🙂

Představovala jsem si, jak hupsnu do křesla se šibalsky spokojeným výrazem, třeba i nožky na stolek, zapnu ovladačem telku, otevřu si bílé víno. Úplně si vybavuju ten zvuk uvolnění špuntu vývrtkou, zvuk nalívání do skleničky, i jeho vůni. Navodila jsem si pohodičku a klídeček, zavrtala se do heboučké deky a vychutnávala si ten okamžik. Jak zrakem, hmatem, čichem, sluchem i chutí. Něco podobného jsem sepsala i Marcelovi, se kterým jsme dali dohromady článek o vyhoření v hokeji. I on má dost často výčitky si jen tak sednout k televizi a nic nedělat.

Vizualizace psát bez negativních slov, v přítomném čase a aby byly splnitelné a zrealizovatelné. Sepsat si takto 10 vět. Jakmile se jedna splní, napsat si další.

Když nebudeš odpočívat, tělo tě bude kopat furt do zadku a s věkem čím dál víc. Psychosomatika tě bude pronásledovat jak žralok, když cítí krev. A věř mi, jednou tě dožene a dostane. Poslouchat signály těla už je v dnešní době nutností.

Taky je supr promlouvat k sobě jako ke svému dobrému kamarádovi. Tomu bys vůbec neřekl: „Ty vole, co zas tady čumíš na televizi a flákáš se?!“

Postupně se mi ty debilní pocity přepisovaly a já si fakt nastavila, že odpočívat se musí!

Další pomůcka do rozhovorů k sobě je slovní spojení „Ale kdeže…“ nebo slovo „Klíd“ – které zaznívá v Básnících, které ho říká nervózní Moravák. Např. Jsem nemožná, zase jsem tak nevýkonná, málo toho zvládám, udělám. „Ale kdeže…“

Klíd!!! Ale kdeže…

PŘÍKLAD 2: Pozitivní vizualizace před zápasy
Tady použiji příklad vizualizací, které používá můj spolužák z vysoké před hokejovými zápasy juniorů v Kanadě.

Zklidnit mysl tak, aby mu před a při zápasech neházela klacky pod nohy.

Honza mi to popsal takto: „Konkrétně, v první fázi pro předzápasovou vizualizaci používám sérii dechových cvičení, které udrží tepovou frekvenci na míru připravenosti k výkonu, ale zároveň umožní hráči se spojit s vyšším já. V druhé fázi přivedu hráče vizualizací do dne a místa utkání, kdy ho provedu celým dnem a zápasem podle jeho nejvyšších představ.“

Je úžasný vidět a slyšet hráče promlouvat, co chtějí od utkání na základě jejich vlastního vedení.

Naše srdce vždy ví, co je pro nás nejlepší a také je nejlepší rádce. Je super vidět a slyšet hráče promlouvat, co chtějí od utkání na základě jejich vlastního vedení. Když hrajete hokej srdcem, tak to není žádné klišé. Toto sezení dělám individuálně a nebo pro celý tým. Není to pro každého, avšak srdeční koherence je známý fenomén popsaný vědou. Pokud určitá část týmu toto praktikuje, tak zbytek se automaticky přidá.

Louise Lake, Banff – Honza: „Teda, Šárko, to je kýčovka. Ale ono to tam tak fakt vypadá.“ 🙂

PŘÍKLAD 3: Vizualizaci od A do Z používá i několikanásobný olympijský vítěz v plavání Michael Phelps
Kdy si trénuje mysl 2 měsíce tím, že si představuje každý detail před závodem (od snídaně, protažení, vůni-pachy bazénu, přípravu, zvuky a samotný závod, vítězství…). Díky této technice dokázal, co dokázal.

Tajemství úspěchu podle Phelpse

Měsíce před závodem se Michael dostává do klidového stavu. Duševně trénuje v bazénu dvě hodiny denně. Vidí sám sebe, jak vyhrává.

PŘÍKLAD 4: Zpomalení myšlenek při představě šnorchlování v korálových útesech
Když mě přepadnou silné ataky, hlavně v práci když nevím, který požadavek řešit dřív, kdy se jich sejde akutních víc během jednoho momentu, stane se mi, že tak jaksi zamrznu a nejsem schopna najít řešení. Přesto uvnitř je to jak zrychlený film, buší mně srdce, potím se, motá se mi divně hlava, jsem malátná, těžknou mi nohy… Bych vždycky vztekla, když se mi to stane.

Na tu zrychlenost a bezmoc používám vizualizaci moře, kde ležím buď na hladině a dívám se přes masku z Decathlonu do vody, kde se to hemží podmořským životem. Jen tak vegetuju a jsem jen v té krabici krásného barevného akvárka. Nebo si představuju, že plavu pod vodou s ploutvemi a jen lehce s nimi pohybuju. Proplouvám kolem nádherných útesů, kde oči přechází z té krásy barev a rozmanitosti. Už dávno jsem si všimla, a to i v bazéně, že když se ponořím, cítím úplně jiné proudění času a vnímání. Najednou starosti všedních dní přestávají existovat. Jsem tam sama se sebou a s úžasným pocitem úplně jiného vnímání lámání světla ve vodě.

Až jsem později dávala dohromady článek Panika jako blesk z čistého nebe, našla jsem příběh vojáků, kteří se pod vodou cítili tak dobře, že pak několik dní nepotřebovali žádné léky proti úzkostem, atakám…

Dan Baardeso – Dánský válečný veterán: “Když se ponořím pod hladinu, jsem v míru sám se sebou. Je to jediné místo, kde se cítím zcela odříznutý od vnějšího světa. Nepřicházejí na mě žádné pocity, které bych musel zpracovat. Ve vodě jsem zcela svobodný. Je to skoro jako lék. Baardesø chodí do potápěčské školy jednou týdně. Od doby, kdy sloužil v Afghánistánu a Iráku, trpěl záchvaty paniky a nespavostí. Není to ojedinělý případ, jak vysvětluje Jan Laurenborg Olsen, ředitel ‚Diving 2000‘ . „Několik veteránů mi řeklo, že dva dny po potápění nepotřebují žádné léky,“ říká. „A když se myšlenky znovu rozběhnou, vrátí se k nám.“ (přeloženo z německého článku Záchvaty paniky a deprese: Potápění pomáhá traumatizovaným veteránům po válečných operacích)

PŘÍKLAD 5: Jay Shetty – „Vycvičit mysl a mozek dokáže každý.“
Jaye Shettyho jsem intenzivně sledovala během Covidu. Jeho moudrost a dar promlouvat k lidem, byl pro mě balzám na duši i motivací na sobě nepřestat pracovat. Jeho charisma mě velice baví. Mám od něj i knížku „Mysli jako mnich“. Na několik let se stal mnichem, aby našel sám sebe. Později se vrátil do světského života a našel si k sobě úžasně pozitivní manželku, která nejen svou krásou, ale i svým bezprostředním projevem a fórky si musí získat snad každého.

Mozek lze naučit cokoliv, opakováním pozitivních afirmací a vizualizací v něm zažehnete úplně jiné synaptické dráhy, které vyruší a utlumí ty negativní.

Představujte si v hlavě řešení a přání, o kterých sníte a toužíte. Věnujte těmto vizualizacím pár minut denně, nejlépe před spaním. Včetně pozitivního hodnocení dne, co se vám povedlo a z čeho jste měli radost, komu jste udělali radost a kdo vám.

Denně zařaď 1 radost pro sebe, 1 pro druhé a večer s vděčností zhodnoť svůj den.

Příklad 6: Pozitivní přípravná vizualizace žraloka v hlubině
Už od mala se ráda potápím a dívám pod vodou. Co mě ale v moři vždy brzdí, jsou obavy z útoku žraloka. Smrti jako takové se nebojím. Ale nevydržitelné bolesti ANO. Porodní bolesti byly chuťovka to ano, ale ta příroda to umí zařídit, aby lidstvo nevymřelo, tyto vzpomínky vytěsňuje, aby ženy mohly vůbec mít další dítě. Protože by se taky mohlo stát, že po tomto zážitku už by do toho znovu nešly.

Co si ale velmi pamatuju, je bolest zubů a čištění kanálků bez umrtvení. To jsem dodnes i po 20 letech nezapomněla a už to nechci nikdy zažít. Bolest vystřelující do hlavy takovým způsobem, že do omdlení nebylo daleko. Myslím, že každý se tak nějak přirozeně žraloků bojí a nechce je jen tak potkat. Když jsme byli poprvé v Marsa Alam (Rudé moře, Egypt), kde před lety byly smrtelné útoky žraloků, mě hlubina v klidu nenechávala. Stále jsem si ji u šnorchlování hlídala a nikdy ji neměla zády. Vždy tak, abych ji měla stále nadohled, kdyby se náhodou zjevil pán těchto vod.

Potápění se nechci vzdát a chci se jezdit potápět ke korálům a barevným rybkám dál, a tak jsem si začala cvičit mysl situací, kdy se opravdu setkám tváří v tvář žralokovi. Představuji si celou tu situaci do detailu, jak ke mně to obrovské tělo připluje a jak se celá před ním napřímím do vertikální roviny a natáhnu paže k němu. Nebojím se a celou situaci zvládnu v klidu bez toho, abych se ve vodě v panice plácala. Takže fakt věřím, že až to přijde, že tu situaci doslova ustojím a i bez toho, aby mě žralok bolestivě „ochutnal“.

Další příklady mých formulací pozitivních vět:

1. Ráno se probouzím odpočinutá a s dobrou náladou.
2. Ráda jezdím autem, mám dobrý pocit svobody a užívám si to.
3. Vařím pro svou rodinu a těší mě, že jim chutná.
4. Přistupuji k sobě schovívavě, mám se ráda a obklopuji se dobrými lidmi.
5. Mám ráda lidi a ráda jim pomáhám a věnuji jim minimálně úsměv. Zářím.
6. Každý den fyzicky cvičím a dělá mi to radost.
7. Do hlavy si pouštím jen hodnotné informace, které mi pomáhají žít ještě uvolněnější a  radostnější život.
8. Mám práci, která mě baví a naplňuje, otvírám s radostí dveře do prosvětlené kanceláře. S kolegy jsme si sedli, pomáháme si, rozumíme si, jsme na stejné vlně – máme stejné hodnoty.
9. Své schopnosti empatie, hypersenzitivity, intuice a cítění energií (nejen z lidí) využívám pro dobro všech.
10. Dokážu se dívat na televizi bez výčitek. Užívám si a vychutnávám si pohodu a relax. (viz víc do detailů rozepsané na mém příkladu s vínem nebo Marcelovým pivečkem↓)

„Maci, představuj si, jaké jídlo si k telce vezmeš, jak přesně voní, nachystej si, otevři a nali pivečko, ochutnej ho a vybav si ten slastnej pocit prvního hltu. Pak si hezky natřep polštáře nebo deku, uvědom si, jak se do nich pohodlně zavrtáš… Cokoliv :-), jdi pozhasínat světla. A GRAND finále… Hezky s rozběhem a úsměvem si představuj pořádnej jump na pohovku nebo křesla, kdy se budeš uculovat nad větou: „Marcelku, ale kdeže, nejdeš se flákat, ale odpočívat, relaxovat…a to je sakra rozdíl.“ A jak tam už sedíš, hezky zapneš, co chceš. V těle se ti rozlívá nádhernej pocit tepla, štěstí a pohody. A ještě ty tvý pochutiny k tomu, mňam, prostě lambáda. Prostě a jednoduše to have fun and great time.“

Pusťte se do toho a nepolevujte. Vše má řešení a když budete vytrvalí, dokážete se z toho dostat.
Dejte tomu ČAS, ENERGII, NADŠENÍ a hlavně DISCIPLÍNU.

Je úžasné vidět, kde jsem teď ve srovnání s tím, kde jsem byla… Dokážete to taky. 🙂 Jen to zkusit a vydržet.

Na památku, že vše, co ke mně chodí intuicí za nápady, má smysl, si sem uložím jako vzpomínku na to, jak jsem o sobě pochybovala… Že jsem měla obavy se do těch článků o hokeji pustit, že jsem si nevěřila a svým způsobem se mi do toho ani nechtělo, protože hokeji za mák nerozumím. Věřím ale, že to poselství obou článků mělo jít na světlo a dostat se ven. I kdyby to pomohlo jen Honzovi a Marcelovi se z toho vypsat. Protože i vypsání se z těch sraček v životě mi hodně pomohlo a stále pomáhá.

Honza v Kanadě poslouchající mou zprávu v autě, mi takto zareagoval: „Šárko, teď jak poslouchám tu tvou hlasovku, že napsat články o hokeji k tobě přišlo z vyšší hůry, že by tě to jinak nenapadlo, že hokeji nerozumíš ani ho nesleduješ… Tak nade mnou přeletěl orel bělohlavý. To se jen tak nestává! Máš to od něj potvrzený, tak už nemusíš přemýšlet nad tím, co to vlastně děláš. Odpověď už máš. Mělo to tak být. Orel nám to potvrdil.“ Náhody se nedějí. (celá hlasovka)

Orel nám to potvrdil.

Další užitečné odkazy a knihy:

Marian Jelínek: Jak pracovat s nechtěnými myšlenkami by se mělo učit na školách

Vizualizace, meditace a Čchi Kung v hokeji – rozhovor s Janem Jarolímem

Sport by měl zůstat zábavou – rozhovor s Marcelem Štěpánkem o vyhoření v hokeji

Mudr. Radkin Honzák – Královna děsu aneb panická porucha – zpověď osobností s panickou poruchou

Mudr. Radkin Honzák – Vyhořet může každý – zpověď známých osobností, které vyhořely

Klaus Bernhardt – Jak se navždy zbavit PANIKY, ÚZKOSTI a STRACHU

Roger Baker – Jak překonat panické ataky  – příručka s okamžitým účinkem proti strachu

Brandon Bays – Cesta  (Brandon Bays našli v děloze velký nádor. Rozhodla se uzdravit přírodní cestou. Nebrala žádné léky, nepodstoupila operaci a o šest a půl týdne později nádor zcela zmizel.)

Tsultrim Allione – Pečuj o své démony (transformace negativních emocí, vztahů, strachů, nemocí a sebedestruktivních vzorců)

Petr Casanova – First Class – knihy 4 prány štěstí, časopis FC jak pracovat se stresem, časopis FC staré vzorce, FC speciál, 12 srdcí

Jay Shetty – Think like a monk – Amazing book about well being. Youtube – Jay Shetty  – motivační videa (krásně mluví, je mu dobře rozumět, i s anglickými titulky)

Motivační videa (pro mě, chci se k nim vracet):
Orlí povaha
The power of eagle mindset