fbpx
rozhovor po svatbě

Svatební příběh z Mladé Boleslavi

Svatební rozhovor po svatbě

Milá Natálie, opravdu Vám moc děkuji za Váš čas a za zkušenosti z Vaší svatby. Věřím, že pomůžou dalším nevěstám.

1. Na úvod by mě zajímalo, kdy a kde se svatba konala? Pokud jste byla s místy spokojená, prosím o uvedení webových stránek dodavatelů.

Svatba se konala v koronavirovém roce 2020, konkrétně 5. září, šlo o poslední víkend, kdy nebyla ještě žádná omezení, ani povinné roušky, ani zúžený počet lidí. Měli jsme opravdu velké štěstí. Místo jsme si vybrali menší kostelík sv. Havla v Mladé Boleslavi, oddával nás farář. Okolo kostela byla krásná zahrada, kterou jsem považovala jako naprosto ideální na po-obřadové focení.

Parkování pro hosty jsme několik měsíců předem vyjednali s městem. Dostali jsme povolení parkovat na náměstí, kde normálně auta parkovat nesmí. Hostina se konala v restauraci „Hospoda Na Statku“ v Nepřevázce. Toto místo bylo naprosto ideální na svatbu, protože nabízelo vnitřní i venkovní prostředí k sezení. Ocenili ho nejvíce rodiče s dětmi (a že na svatbě jsme jich měli opravdu mnoho: 11), uvnitř restaurace byl totiž dětský koutek a venku hřiště. Součástí restaurace byl i hotel, kde jsme ubytovali hosty z daleka a pro nás byl připraveno novomanželské apartmá, které jsme dostali jako svatební Dar od restaurace.

2. Jak dlouho jste svatbu plánovali, v jakém stylu, barvě, zda jste si ji plánovali svépomocí, nebo jste si domluvili svatební koordinátorky? Pro kolik hostů?

Svatbu jsme plánovali půlroku dopředu, v únoru proběhly zásnuby a v září svatba. Řekla bych, že to bylo tak akorát. Přípravami bych se nechtěla zaobírat déle, zvlášť poslední týdny to už bylo docela náročné. Vše jsme si totiž chtěli udělat /vyrobit/ vymyslet sami a naložili jsme si toho opravdu hodně, takže nás přípravy zaměstnaly opravdu na 100 %. Hostů jsme měli 62. Styl svatby byl přírodní a barva tudíž bílo-hnědá. Byly tam růžové prvky – ve vázičkách na stole růžové růže a mé narůžovělé šaty.

3. Jaký máte ze své svatby pocit? Co byste vyzdvihla, že se opravdu povedlo a máte z toho radost.:-)

Ze svatby mám nádherný pocit. Byl to vysněný dokonalý den. Až na drobnosti se podařilo vše na jedničku. Všechny úkoly klaply, nikdo neonemocněl, bylo slunečné počasí, výborné jídlo (i přesto, že jsme neměli předsvatební degustaci), vizuálně dokonalý svatební dort, že ho dokonce v cukrárně „Za rohem“ prezentovali na svém webu jako jejich nejvydařenější dílo.:-) Vyzdvihla bych to, že do celé svatby bylo zapojeno mnoho přátel.

Měla jsem kamarádku, co mě nalíčila, jiná kamarádka zase kadeřnice, co mě učesala. Manžel zajistil kolegy z práce jako DJ a kameramany, jiného kamaráda jako moderátora. Náš den tvořili naši přátelé a my tak měli kolem sebe známé, a tím jsme se cítili příjemně. Nemluvě o tom, že všichni přátelé to pro nás udělali rádi a my jsme tím i ušetřili opravdu mnoho peněz. Taky jsme měli radost z naší přípravy, co šlo, to jsme si vyráběli či vytvářeli sami. Vytvořili jsme na webnode.cz svatební web (jde to tam vytvořit zdarma a jednoduše na pár kliknutí), kde jsme uvedli veškeré informace a i dotazník k účasti na svatbě. Hostům se toto předání informací líbilo.

4. Je něco, co se moc nepovedlo a kdybyste mohli, co byste vylepšili?

Moc mi pomohl e-book od Šárky o tom, na co si dát při přípravách svatby pozor, a tím jsem se mohla mnoha věcem vyvarovat. Při zkoušce líčení jsem byla nespokojená, líčení bylo moc výrazné a nehodilo se k mým něžným šatům dorůžova. Navíc jsem si připadala jak někdo jiný. Nechtěla jsem, aby mě ženich skoro nepoznal. Požadovala jsem ještě další zkoušku s úplně odlišným, jemnějším líčením a to mi už sedlo.

Taky jsem se předem domluvila s varhanicí, aby úvodní skladba byla dostatečně dlouhá, aby se nestalo, že bych nastupovala za ticha. Jenže bohužel pro každého je pojem „dostatečně dlouhá“ bohužel jiný. Když jsem vstupovala do kostela, tak hudba přestala hrát, myslela jsem, že mě trefí! Naštěstí se varhanice šla podívat z balkónu a viděla, že tam ještě nejsem nastoupená, tak honem sedla za varhany a hrála dál. Pauza byla malinká a já byla šťastná, že se to nakonec povedlo!

Představte si okamžik, jak jde nevěsta uličkou, ženich se na ni dívá a je v úžasu. Je to vždy tak dojemné sledovat! Jenže to se u nás nestalo… Šla jsem uličkou a ačkoliv se na mě všichni dívali, ženich stál zády a díval se dopředu! Uáááá. Už jsem byla skoro u něj… nakonec se otočil úplně na poslední chvíli, ale dobírám si ho kvůli tomu doteď. 😀 Tohle je ale zrovna věc, která se naplánovat nedá, ta musí být přirozená.:-)

svatební příběh, svatební zkušenosti, svatební rady

Poselství svatebních příběhů

5. Máte ze svatby i nějaké humorné zážitky na zasmání?

Když jsme vycházeli z kostela, tak jedna ze dvou konfet s růžemi nevystřelila a my se u ní zastavili a čekali. 😀 všichni se chlámali smíchy a jsou z toho úžasné veselé fotky. Ale jsem moc ráda, že ty konfety jsme měli dvě a alespoň z jedné fotky nám „prší štěstí.“ 🙂 – Sranda byla při házení kytice a podvazku.

Holky na chytání stály kousek za mnou, (všechny paradoxně v řadě vedle sebe) jenže já jsem se tak napřáhla, že jsem tu kytici totálně přestřelila, o dvojnásobek, co stály holky. Naštěstí pro ni jedna kamarádka běžela a vítězoslavně ji zvedla nad hlavu. Ženich střílel podvazek na třikrát a stejně ho nikdo nechytil. Alespoň se všichni bezvadně bavili! 😀 (Doporučení – i tak si myslím, že je lepší podvazek střílet, než ho dražit. Kamarádka zažila na svatbě opravdu trapas, že ho nikdo vydražit nechtěl a nikdo nechtěl přihazovat, bylo to opravdu trapné.)

6. Máte i nějaké hodně negativní zážitky, které se nechtěně vyvrbily? např. agresivita některého z hostů, naštvaná maminka, tchyně apod., zpoždění svědků, nečekaný výbuch něčeho pracně plánovaného, nervy, stres, málo řidičů, nezvaný host, opití hostů…

Naštěstí nic takového. Stres byl akorát ze začátku. Kdy jsme se ženichem vstávali v půl 6 ráno, abychom jeli i s kamarády komplet vyzdobit restauraci. Bohužel restaurace neumožňovala ji zdobit den předem, nabídli se, že když jim přivezeme ozdoby, za 3 tisíce nám ji vyzdobí. Této nabídky jsme nevyužili, protože vše jsem sama vyráběla a do detailu plánovala, jak co bude, že jsem si to celé zkrátka chtěla ozdobit podle sebe, proto jsme se rozhodli ke kroku vstávat brzy a jet si to vyzdobit sami.

Nicméně to byla opravdu hoňka, protože pak jsem musela stihnout ještě líčení, česání a převlékání a ženich jel ještě pro kytky, pro dort a organizovat sešlost a zdobení aut. Vše se stihlo úplně na knap a ten čas na oddych a nenadálé situace tam opravdu chyběl. Pár minut před odjezdem kolony na obřad vznikl ještě komunikační šum.

Když jsem poprosila kamarádku, ať mi dá mou tašku do auta. Měla jsem na mysli auto, kterým pojede nevěsta, jenže ona ji dala naprosto nelogicky do auta ženicha, takže jsem musela ještě obvolávat a řešit, což pro mě znamenalo další stres navíc. To byl počáteční stres a musím s radostí říct, že pak už nic takového nenastalo. Celý den proběhl v poklidu tak, jak byl naplánován. 🙂

7. Kde jste se inspirovali k dekoracím na Vaši svatbu? Jaké dodavatele a obchody Vás oslovily a které byste mohli doporučit dál?

Zkraje jsem se tomu věnovala fakt hodně času a na internetu, posléze v aplikaci Pinterest, jsem prolezla všechny možné fotky různých svateb. O přírodním stylu jsem měla naprosto jasno a partner s tímto výběrem byl naprosto za jedno. Akorát v té době v ČR začínal Covid a konalo se minimum svateb, takže bylo i málo věcí ke koupi od jiných, co měli svou svatbu už za sebou.

Nakupovali jsme tedy organzy, juty a různé stuhy na Ali expressu, kde to bylo mnohem levnější, než v ČR. Všechny zásilky nám dorazily v pořádku. Jelikož miluji tvoření, tak jsem si i vymyslela vlastní zdobení židlí, vlastní vázičky, truhlu na dary, namalovala nám vlastní Strom na podpisy, vytvořila zdobení na auta apod. Veškeré tiskoviny jako svatební noviny a omalovánky pro děti, jsme také vyráběli sami. Stůl jsme ozdobili pomocí dřevěných srdíček a nasbíraných šišek a kaštanů. Také jsme dali na stoly kulatiny, na ně jutově ozdobené vázičky a růžové růžičky s gypsophillou.

Jmenovky byly vyrobené z černých a bílých kamenů, ručně nadepsaných (prakticky všichni hosté si je odnesli na památku). Veškerou výzdobu jsme poté prodali, dá se říct, že za stejnou cenu, za kterou jsme zakoupili materiál. Květiny na výzdobu jsme řešili tak, že jsme si objednali x růží a x gypsophill (tzv. nevěstin závoj) a sama jsem si je den předem nařezala, nazdobila a dala do váziček. Musím říct, že tím, že jsme si vše dělali sami, jsme ušetřili obrovské množství peněz. Ale nejdůležitější byl ten vlastní pocit, že nám všechno vzniklo pod rukama.

8. Na kolik % Vám vyšla Vaše svatební příprava?

Řekla bych, že tak na 95 %. Jediné mezery jsme měli v úplném předání informací při zaúkolování druhých. Například ukázat kamarádce, co rozdávala vývazky s myrtou, alespoň jednu, jak má vypadat a podle které ji vázat. Také jsme měli pečlivě vypracované kartičky s harmonogramem, který měli rozdávat kamarádky. Po svatbě jsme ale zjistili, že jich nám více jak polovina zbyla a že buď někteří harmonogram vůbec nedostali, nebo ho dostali a ani nečetli, jelikož se nás lidi stejně v průběhu ptali, co se bude konat…

9. Jaké šaty a boty jste si vybrala a jak dlouho jste v nich vydržela? Měla jste i náhradní boty a oblečení ,,na večer”?

Jedním z kritérií pro výběr šatů byl i ten, abych v nich byla schopná vydržet celý den, nechtěla jsem se převlékat. Také mi záleželo na tom, aby byly natolik pohodlné, abych nemusela celý den hlídat výstřih, padající ramínko apod. Moje představa o šatech byla: bílé šaty, volnější vílí styl. Vyzkoušela jsem 3 salóny (ve kterých jsem se v každých šatech nechala nafotit, abych se viděla doma i na fotkách, mnohdy to z fotek vytvářelo úplně jiný dojem než ve skutečnosti) a nakonec se stejně vrátila do toho prvního salónu.

A teď pozor: šaty, které jsem si vybrala, byly jemně narůžovělé, sukně nakonec princeznovská s obručí a poměrně velký výstřih viz foto. Paní v půjčovně mi říkala, že to tak bývá velmi často, že nevěsty přijdou s nějakou představou šatů a půjčí si nakonec úplně jiné. Šaty byly i přes princeznovský vzhled velmi vzdušné a skutečně jsem v nich celý den v pohodě vydržela. Boty jsem vybírala taktéž pohodlné, ale jelikož jsem je předem neměla vyzkoušené na celodenní chození, tak jsem si pro jistotu vzala i gelové polštářky, náplasti či silonky. Boty jsem měla pro každý případ s sebou i náhradní.

10. U koho jste si nechali dělat koláče a cukroví? Máte skvělý zdroj ke sdílení? Chystali jste si výslužky v rodině svépomoci nebo jste si nechali krabičky nachystat na zakázku? Pokud sami, jaké to bylo a zda byste do toho šli znovu.

Mini zákusky na svatbu (nikoliv výslužky) jsme si nechali zajistit přímo od restaurace, která to v rámci svých služeb nabízela. Bylo to pro nás nejjednodušší. Nemuseli jsme řešit žádné zařizování navíc a hlavně převoz v den svatby, vše nám nachystala restaurace. Výslužku jsme udělali formou prázdných jednorázových nádob, kdy jsme každému při loučení nabídli nádobu s tím, ať si do ní nabere z úplně celého rautu dle své chuti. Už jsme to takto viděli na jedné svatbě a bylo to super!

Jediné co jsme zařizovali, byly svatební koláčky, které jsme v košíčkách rozváželi 2 měsíce před svatbou společně s pozvánkami. Nechali jsme si je udělat u jedné paní cukrářky, které jsme dodali vlastní domácí vajíčka, mák i máslo, dokonce ženichova mamka cukrářce pomáhala. Soukromnice byly na všechny služby mnohem levnější než objednávka ve větší cukrárně. Dort jsme zadali v jedné ověřené cukrárně, kde byli ochotni nám ho upéct a vyzdobit přesně na naše přání (dekoraci jsme dovezli den před svatbou).

11. Jaké Vám vyšlo počasí? Byl nutný záložní plán?

Jelikož sraz svatebčanů jsme měli pod zakrytou pergolou, obřad jsme měli v kostele a hostinu v restauraci, nebyli jsme nijak závislí na počasí a nepotřebovali jsme ani žádný záložní plán. Nicméně jsem si přála svůj den dokonalý, takže jsem chtěla teplo a bez deště. Počasí jsem bedlivě sledovala už týden předem a bohužel předpovídali na celý den déšť. To se ale v průběhu týdne změnilo a 2 dny před svatbou předpovídali slunce a lehký deštík až v odpoledních hodinách. V den „D“ počasí vyšlo naprosto dokonale: od rána bylo teplo a svítilo slunce a déšť začal přesně ve chvíli, kdy všichni usedli na hostinu v restauraci.

12. Jakého fotografa jste si vybrali a jak dlouho trvalo focení? Fotili jste se před nebo po obědě? Měli jste nachystaný nějaký program pro své hosty, když jste byli pryč?

Musím říct, že na fotkách mi záleželo úplně nejvíc, ale jelikož jsem neměla osobně žádné zkušenosti s nějakým místním fotografem, musela jsem hledat po internetu. Zaujaly mě fotky jedné mladé holčiny a tak jsem to riskla. Měli jsme předsvatební schůzku, na které jsme řekli nějaké své požadavky. Bohužel jsem zjistila, že nejde podchytit úplně vše a že jsem později byla z několika věcí zklamaná:

  •  Fotografka byla neprůbojná, svolávat lidi jsem musela já a organizovat i společné focení. Tohle mi opravdu vadilo.
  • Fotografka se zaměřovala hlavně na nás dva, takže spontánních fotek ostatních hostů máme opravdu jen pomálu.
  • Fotografka fotila samé detaily s rozmazaným pozadím, ale nemáme pořádně vyfocenou ani výzdobu jako celek (byli jsme moc rádi, že fotili i naši přátelé a příbuzní a od nich máme i fotky, které fotografka nevyfotila)
  • Nemáme žádnou fotku celého kostela z venku, do alba jsem musela stahovat a tisknout foto z internetu…

Fotili jsme se hned po obřadu. Nejdříve skupinky se všemi a pak novomanželské fotky v krásném parku u kostela, kde se obřad konal. Ostatní hosté mezitím pomalu přejeli do místa konání hostiny (cca 10 minut cesty k restauraci), kde měli hosté připraveni na čekání krásné venkovní prostředí restaurace s terasou, přírodou a hřištěm pro děti, s možností objednat si pití. Fotili jsme se asi jen hodinu, ale i tak to stačilo. Šlo mi hlavně o to, aby vyšla jedna opravdu pěkná fotka do ložnice na zeď a to se splnilo. Fotografka nám poskytla cca 570 fotek z celého dne a bylo z čeho vybírat.

Svatební příběh z Mladé Boleslavi

13. Připravili si na Vás nějaké překvápko, scénku, úkoly Vaši kamarádi? Líbilo se Vám to?

Ačkoliv jsme nikomu nezadávali za úkol nic vymýšlet, pouze jsme nabídli, že kdo by chtěl, má tu možnost, tak se toho naše společná kamarádka zhostila a připravila pro nás vědomostní kvíz. Byli jsme mile překvapeni a užili si ho. 🙂

14. Co byste mohli ještě budoucím novomanželům poradit a vzkázat. 🙂

Poradit určitě to, ať se předem domluví s co nejvíce lidmi o pomoc v den svatby. My měli pomocníky na občerstvení během srazu, na rozdávání myrt, zdobení aut, vystřelování konfet, organizování lidí v kostele apod. Klíčová role je moderátor, který provází celou svatbou, někdo kdo ví vše a na koho se můžou svatebčané obrátit.

Pokud se pustíte do chystání zábavné (vtipné) tomboly, věřte, že to stojí za to, hosté se opravdu skvěle baví! Doporučuji udělat opravdovou formou tomboly, tj: vybírání peněz za tombolenky (my měli 20 Kč za lístek) a některé lístečky mít nevýherní (třeba na ně napsat něco vtipného nebo nějaký citát). My jsme měli celkem 100 cen, které nás stály cca 1 500 Kč. Výhru si každý sám mohl najít a vyzvednout u stolu s cenami. Z toho bylo 10 cen hlavních (nejlegračnějších), které byly vyhlášeny moderátorem v průběhu večera, pro ně si hosté chodili na pódium. Zabere to mnoho času příprav, ale výsledek je super a lidi se skvěle baví!

svatební tombola

svatební tombola

Dále také to, ať si s fotografem opravdu poctivě předem proberou co a jak. Není větší zklamání hledat v hotových fotkách něco, co tam zachyceno není. Je dobré si vše promyslet předem, nebo klidně i během svatby za fotografem dojít, ať jde něco vyfotit. Teď vím, že bych si na svatbu vzala dva fotografy. Jednoho profi a druhého amatérského, co bude fotit všechno ostatní a z jiných pohledů.

Doporučuji i video, můj bratr na svatbě kameramana neměl a do teď toho lituje. Na kameře jsou pak detaily, které fotky nezachytí. My měli jako kameramany dva amatérské nadšence, co mají natáčení jako koníček. Natočili nám video, které nám v syrové podobě poskytli i s profi programem na střih a já nám z toho pak sestříhala jedno dlouhé a jedno krátké video. Byla jsem naprosto spokojená, že jsem mohla sama zvolit, jaké okamžiky nám zvěčním. Tyto media je dobré opravdu nepodceňovat, je to to jediné, krom vzpomínek, co vám zůstane.

Moc Vám děkuji paní Natálie za Váš čas a ochotu poslat svůj příběh a zkušenosti dál.

Šárka – svatební nadšenec

 

Poznámka:

Paní Natálie byla jedna z těch, co si ještě můj eBook Mé svatební přešlapy koupila. Sama se mi pak ozvala s tím, že se tak dlouho nezasmála a taky, že jí plno mých rad pomohlo. Podržela mě i v době, kdy jsem dostala pěknou sadu v jedné z FB skupin a chtěla se vším skončit. Komunikovaly jsme spolu přes zprávy a mě napadlo, že by bylo moc hezké, kdyby mi napsala své zkušenosti ze své svatby. Souhlasila a my rozhovor zrealizovaly.:-)

Nejen že mě povzbudila, abych neházela flintu do žita, ale i nasměrovala na nový směr, kterým chci jít. Ebook se 4 svatebními příběhy a bonusem o svatebních zvycích tak můžou získat všichni za rozhovor po svatbě, aby mohl pomoci dalším nevěstám. 🙂

❤ POSELSTVÍ SVATEBNÍCH PŘÍBĚHŮ = POŠLI JE DÁL ❤

eBook o chybách na svatbách

Poselství  z vlastní svatby a 3 dalších svateb

Další články s praktickými radami, které by se Vám mohly hodit:
Svatební proslovy i s různými příklady

Svatební focení s praktickými radami

Zdobení svatebních aut i s příklady výpočtu stuh

Na Instagramu mě najdete pod účtem jaknasvatbykde sdílím fotky vždy s minivzkazem-minipříběhem.

Další články k tématu svateb si můžete přečíst v  kategorii Svatby.

Můžete si stáhnout eBook zdarma s názvem Svatby – 3 Největší chyby při jejich plánování. Je to taková starší sestřička toho obsáhlého. Navzájem se doplňují.

Šárka Pospíšilová
,,Mám chuť vyprávět své životní příběhy, jak ty veselé, tak i ty nepovedené. Z mých chyb a přešlapů se budete moci poučit a vyvarovat se jich."

Můj příběh si můžete přečíst zde >>

Již jsem dala dohromady i plánovaný eBook o naší svatbě. Díky němu se budete moci na tu svoji i na svatbu někoho jiného lépe připravit. Já už své chyby nevrátím, vám ale ty moje můžou pomoci.

Mé svatební přešlapy zde>>